Malý slovníček pojmů

6. května 2007 | Hematologicko-onkologické oddělení | Odborné

A

Alopecie
Alopecie je termín pro holohlavost. Samotný termín alopecie ještě neuvádí příčinu, proč alopecie vznikla, co způsobilo vypadání vlasů. Úplná holohlavost má obvykle svoji chorobnou příčinu. Mohou to být jednak speciální kožní choroby, což není časté, a jednak to může být způsobeno vratným či nevratným poškozením vlasových váčků (folikulů) onkologickou léčbou.

Anemie
Anémie neboli chudokrevnost je způsobena nedostatkem červených krvinek. Anémie může být bez příznaků, větší pokles hodnot se projevuje únavou, slabostí, závratěmi, nevýkonností.

Autologní a alogenní transplantace kostní dřeně
- viz Transplantace kostní dřeně

Aplastická anemie
Aplastická anemie je onemocnění způsobené poruchou kmenové buňky. Z této "základní, mateřské" buňky se tvoří všechny krvinky: bílé, červené i krevní destičky. Při postižení kmenové buňky dochází k úbytku krvinek, který se může projevit teplotami, únavou a slabostí nebo krvácením. Tato porucha může být tzv. idiopatická, kdy se nám nepodaří zjistit příčinu nebo sekundární (vzniklá na podkladě nějakého procesu postihující kmenovou buňku, například léky, chemikálie, záření, infekce, především virové,…).

B
Benigní
Benigní znamená v doslovném překladu z latiny dobrý. V lékařské mluvě však termín benigní charakterizuje biologickou povahu nádoru, charakter jeho růstu. Benigní nádory rostou pomalu pouze v místě svého vzniku a nemetastazují. Někdy se jejich růst zastaví a tyto nádory setrvávají v organismu, aniž by dále ohrožovaly svého nositele. Tyto nádory lze chirurgickým zákrokem definitivně odstranit. Opakem benigních nádorů jsou nádory maligní. Maligní znamená v latinském jazyce zlý, neboť tyto nádory mnohdy znamenají zlou chorobu. Rostou rychle, prorůstají agresivně do okolních tkání a metastazují, rozšiřují se po těle. Benigní nádory obvykle svého nositele neohrožují na životě, maligní ano.

Bílá krvinka
Bílá krvinka je popisný termín, pod který se řadí skupina krvinek, které ve srovnání s červenými krvinkami mají v mikroskopu výrazně světlejší barvu. Tyto krvinky jsou odpovědné za obranu organismu proti infekci.
Biopsie

Biopsie je název diagnostického výkonu, odběru drobné části tkáně k histologickému vyšetření. Obvykle se provádí silnější jehlou, která vykrojí z podezřelé tkáně váleček k dalšímu histologickému zkoumání, neboli ke zkoumání tkáně v mikroskopu po předchozím speciálním barvení. Výsledkem by mělo být poznání, jde-li o tkáň zdravou, nebo je-li tkáň postižena nějakou chorobou.
C
Cytostatikum

Cytostatikum je název pro léky, které mají za úkol ničit nádorově změněné tkáně v organismu, podobně jako antibiotika ničí bakterie a antimykotika ničí plísně. Bakterie se zásadně odlišují od buněk těla po všech stránkách, takže antibiotika mohou poškodit bakterie, aniž by poškozovaly lidské buňky. Proto mají antibiotika minimální nežádoucí účinky na člověka. Cytostatika na rozdíl od antibiotik jsou zaměřena na ničení nádorových buněk. Ty se jen málo odlišují od zdravých buněk, a proto je léčebný účinek cytostatik neoddělitelný od nežádoucích účinků na zdravé buňky v těle.
H
Hematologie

Hematologie je název pro lékařský obor, který se zabývá chorobami krve. Tedy chorobami bílých a červených krvinek a krevních destiček. K hematologickým chorobám patří nádorová onemocnění vznikající v lymfatických uzlinách (lymfomy), ale i poruchy srážení krve.
Hodgkinova choroba

Hodgkinova choroba je nádorové onemocnění lymfatických uzlin. Klasickým projevem je nebolestivé zvětšení mízních (lymfatických) uzlin. Pokud postihne uzliny na povrchu těla, nemocný si zvětšenou uzlinu obvykle sám vyhmatá. Pokud nemoc postihuje jen uzliny v břiše či v hrudníku, přijde se na tuto nemoc až po jejím rozšíření i na povrchové uzliny, nebo pokud se uzliny v těchto oblastech zvětší natolik, že jsou důvodem podrobnějších vyšetření, která nemoc odhalí. Nemoc se však nemusí projevovat jenom nebolestivým zvětšením uzlin, u mnohých pacientů ji doprovázejí klasické nádorové potíže: kolísavé teploty, váhový úbytek, zvýšené pocení (noční pocení). Hodgkinova nemoc patří k nejlépe léčitelným maligním chorobám a u mnoha pacientů se podaří nemoc zcela vyléčit.
Histologické vyšetření

Histologické vyšetření je název pro mikroskopické vyšetřování odebraných malých částí orgánů či tkání. Histologické vyšetření má za cíl odpovědět na otázku, je-li tkáň či orgán zdravý, či je-li postižen nějakou nemocí. Pomocí histologického vyšetření se však dozvíme nejen to, že vyšetřovaná tkáň je postižena nemocí, ale dozvíme se i přesnou diagnózu. V případě, že jde o nádor, histologické vyšetření stanoví, zda jde o maligní či benigní, čili o zhoubný či nezhoubný nádor, a dokonce umí předpovědět jeho další chování. Tyto informace mají zásadní význam pro rozhodování o typu léčby.
I
Imunita

Imunita je název pro schopnost organismu bránit se škodlivým činitelům. Mezi tyto škodlivé činitele počítáme bakterie, viry, plísně, prvoky, ale také nádorové buňky. Výkonnými buňkami, které tuto obranu vykonávají, jsou hlavně všechny druhy bílých krvinek, ale i některé další buňky.
Imunosuprese

Imunosuprese je výraz pro snížení aktivity obrany těla proti škůdcům. Imunosuprese je obvykle spojena s poklesem počtu bílých krvinek, podílejících se na obraně organismu.
ITP = idiopatická trombocytopenická purpura

ITP je onemoocnění, které je u dospělých způsobené převážně protilátkami proti krevním destičkám, které organismus sám produkuje. Tyto protilátky způsobují pokles hodnot krevních destiček k nulovým hodnotám s rizikem krvácení.
K
Kmenové buňky

Kmenové buňky neboli hemopoetické progenitorové buňky jsou nezralé "mateřské" krevní buňky, které se vyvíjejí do zralých červených a bílých krvinek a do krevních destiček. Jejich vyzrávání je určováno aktuálními potřebami organismu a stimulací speciálních hormonálních substancí - růstových faktorů. Kmenové buňky pro účely transplantace mohou být odebrány aspirací z kostní dřeně, kde se za normálních okolností vyskytují nebo aferezou z periferní krve (periferní kmenové buňky) po stimulační přípravě, která umožní jejich vyplavení z kostní dřeně do periferní krve.
Kostní dřeň

Kosti jsou duté, uvnitř kostí je lidově řečeno morek, neboli kostní dřeň. V mládí je kostní dřeň všech kostí tvořena krvetvornými buňkami, s přibývajícím věkem však takzvaná krvetvorná kostní dřeň (továrna na výrobu všech typů krvinek) zůstává jen v plochých kostech a v páteři, zatímco v periferně uložených kostech se původně krvetvorná kostní dřen přemění na tukovou kostní dřeň.
L
Leukemie

Leukemie znamená v latinském jazyce "bělokrevnost" neboli zmožení zhoubně změněných bílých krvinek. Leukemie není jednotnou chorobou, je to název pro skupinu chorob, které se vyznačují zmožením bílých krvinek, které jsou obvykle maligně (zhoubně) změněné. Další upřesnění typu leukemie se provádí mikroskopickým vyšetřením bílých krvinek. Leukemie je možno zhruba rozdělit na akutní leukemie, které vznikají náhle a které, pokud by nebyly léčené, mohou nemocného usmrtit řádově v týdnech a leukémie chronické, neboli leukemie s pozvolným průběhem, s kterými nemocný může někdy i bez léčby žít mnoho let.
Leukocyty

- viz Bílá krvinka
Leukocytóza

Leukocytóza je název pro zvýšený počet normálních bílých krvinek, na rozdíl od termínu leukemie, který znamená zvýšení zhoubně (maligně) změněných bílých krvinek. Leukocytóza vzniká jako reakce organismu na zánět, poranění, ale i na operační stres.
Leukopenie

Leukopenie je termín, který vyjadřuje, že člověk má nedostatek normálních bílých krvinek. To, že vznikne leukopenie, může být následkem některých virových nemocí, následkem některých otrav, pravidelně následkem podávání cytostatik nebo radioaktivního ozařování. Leukopenie se obvykle projeví zvýšenou náchylností k infekcím a jejím závažným průběhem, neboť nemocný s leukopenií nemá čím by bránil svoje tělo proti infekci.
Lymfom

Lymfom je termín pro nádor tvořený různými typy lymfocytů. Lymfocyty se ve zdravém organismu nalézají jak v kostní dřeni, tak v lymfatických uzlinách. Pokud dojde k malignímu zvrhnutí těchto krvinek, vzniká takzvaný maligní lymfom. Tento typ nádoru postihuje místa běžného výskytu zdravých lymfocytů, tedy lymfatické mízní uzliny a také kostní dřeň. Maligní lymfomy patří k nádorům, které jsou velmi dobře léčitelné a mnohdy i vyléčitelné.
M
Maligní

Maligní je slovo odvozené od latinského slova zlý. V medicínském významu znamená zhoubný. Maligní nádor pak znamená zhoubný nádor. Zhoubné nádory obvykle mají pokračující růst, tendenci prorůstat do zdravých tkání a obvykle se krví či lymfatickými cestami rozšiřují po celém těle. To, že se jedná o maligní nádor se obvykle již rozpozná při mikroskopickém (histologickém) vyšetřování chirurgem odebrané tkáně.
Metastáza

Metastáza znamená rozsev zhoubného nádoru. Metastázy mohou vzniknout kdekoliv v těle, v plicích, v játrech, v kostech nebo v mozku. Projeví se obvykle až dorostou určité velikosti, aby mohly vyvolat příznaky.
Mukozitida

Je zánětlivé nebo toxické postižení sliznic. U onkologických nemocných vzniká často po chemoterapii, může být projevem nežádoucích účinků cytostatik, ozařování a nebo i komplikující infekce. Většinou jde o přechodné 1-2 týdny trvající poškození, které však může být pro nemocného dosti nepříjemné, často mu přechodně omezuje příjem stravy.
Myelodysplastický syndrom

Jedná se o syndrom charakterizovaný poruchou kmenové krvetvorné buňky. Tato porucha může být primární (tj. nově vzniklá) či sekundární (vzniklá na podkladě nějakého procesu postihující kmenovou buňku, například léky, záření…).
Myelom

Myelom je maligní choroba buněk kostní dřeně. Ke zhoubnému bujení dochází obvykle v krvetvorné kostní dřeni. Klasickým příznakem je vznik ložisek v kosti. Tato ložiska oslabují pevnost kosti až dojde k takzvané patologické zlomenině. Patologickou zlomeninou rozumíme takovou zlomeninu, která vznikne samovolně bez úrazu či násilí. Nejčastějšími prvními příznaky jsou bolesti v páteři. Vzhledem k tomu, že bolesti v páteři má však skoro každý člověk, obvykle trvá delší dobu než se podaří zjistit původ potíží. Dalšími projevy mnohočetného myelomu je slabost, únava a zvýšená náchylnost na infekce. Infekce mívají obvykle u těchto nemocných závažnější průběh a vyžadují intenzivnější léčení.
Myeloproliferace

Označení myeloproliferace znamená nekontrolovaný růst jedné nebo několika krvetvorných řad. Tento růst může být způsoben známou příčinou, jako je například zánět, nádorové onemocnění - tzv. sekundární myeloproliferace. V druhém případě dojde k nekontrolovanému růstu jedné z řad z příčin neznámých, jde o tzv. primární myeloproliferaci. Primární myeloproliferace neboli myelorpoliferativní onemocnění (MPO) je skupina onemocnění, u kterých předpokládáme poruchu kmenové buňky. Podle toho, která krvetvorná řada je postižena, rozdělujeme toto onemocnění dále. K těmto onemocněním se řadí chronická myeloidní leukémie (CML), pravá polycytémie (PV), esenciální trombocytémie (ET) a primární myelofibróza.
Myelosuprese

Myelosuprese je medicínský výraz po útlum aktivity kostní dřeně, neboli útlum krvetvorby. Při myelosupresi klesá tvorba červených a bílých krvinek a krevních destiček. Výsledkem je nedostatek bílých krvinek (leukopenie) a s tím související náchylnost na infekce, nedostatek červených krvinek (anémie) a s tím související slabost, únava a případně i dušnost a nedostatek krevních destiček (trombocytopenie) a s tím spojené projevy zvýšené krvácivosti.
N
Nauzea

Nauzea je latinský výraz pro nevolnost, kdy člověk má delší dobu pocit, že bude zvracet, ačkoliv nezvrací. S nevolností je spojený odpor k jídlu. Vyšším stupněm nevolnosti je pak zvracení.
O
Onkologie

Onkologie je vědní obor, který se zabývá nádory a vším, co s nimi souvisí. Onkologie tedy zahrnuje jak laboratorní obory tak i lékařské obory. V lidové mluvě se pod pojmem onkologie obvykle myslí ambulance či lůžkové nemocniční oddělení, které se zabývá léčbou nádorů.
P
Paliativní léčba

Paliativní léčba je celková léčba a péče o nemocné, jejichž nemoc nereaguje na léčbu. Nejdůležitější je léčba bolesti a dalších symptomů, stejně jako řešení psychologických, sociálních a duchovních problémů nemocných. Cílem paliativní medicíny je dosažení co nejlepší kvality života nemocných a jejich rodin.
R
Radioterapie

Radioterapie je léčba radioaktivním zářením. Radioaktivní záření (podobně jako cytostatika) poškozuje nejvíce ty buňky, které se nejvíce množí, které mají nejintenzivnější látkovou výměnu. Nádorové buňky se obvykle intenzivně množí, a proto ozáření nádoru způsobí intenzivnější poškození nádoru a méně intenzivní poškození okolních tkání. Výsledek radioterapie závisí na citlivosti nádoru k radioterapii. Radioterapie může v některých nečetných případech nádor zcela vyléčit. V ostatních případech vede k jeho zmenšení či alespoň k zastavení jeho růstu.
Relaps a remise

Termínem "relaps" se v medicíně označuje návrat aktivity onemocnění. Remise znamená vymizení příznaků a projevů nemoci. Termínem kompletní remise označujeme situaci, kdy žádnou dostupnou vyšetřovací metodou nelze zjistit přítomnost zhoubné nemoci v těle, ačkoliv ji předpokládáme ze zkušeností s průběhem této nemoci u jiných pacientů.
S
Stomatidida

Stomatitida je výraz pro zánět celé dutiny ústní. Stomatitida vzniká při některých infekčních onemocněních. Stomatitida však může vzniknout i během intenzivní cytostatické léčby. Stomatitida po chemoterapii je způsobena jednak poklesem obraných schopností organismu díky poklesu bílých krvinek a jednak poškozením sliznice dutiny ústní cytostatiky. Za normálních okolností se buňky sliznic dutiny ústní rychle množí a rychle obnovují, podobně jako v celé trávicí trubici, a proto jsou citlivé na cytostatickou léčbu a jsou intenzivní cytostatickou léčbu pravidelně poškozovány. Cytostatiky vyvolaná stomatitida obvykle ustoupí několik dní po úpravě počtu bílých krvinek.
Symptomatická léčba

Termínem symptomatická léčba lékaři označují léčení nepříjemného příznaku, aniž byla ovlivňována příčina a podstata nemoci. Pacientovi lze podat léky, zmírnit či odstranit nepříjemné příznaky nemoci, zlepšit tak jeho kvalitu života, ale přitom vůbec neovlivnit základní zhoubné onemocnění.
T
Transplantace kostní dřeně

Transplantace kostní dřeně znamená přenos krvetvorných buněk. V podstatě je nutno rozlišit dva pojmy: autologní transplantace a alogenní transplantace.
Autologní transplantace znamená to, že od jednoho člověka se odebere kostní dřeň, ta se uschová tak, aby nedošlo k jejímu poškození a ve vhodný čas se tomu samému člověku vrátí. Člověk si je tedy sám dárcem.
Pod pojmem alogenní transplantace rozumíme odebrání kostní dřeně vhodnému zdravému dárci a její podání pacientovi.
Kostní dřeň se získává opakovanými punkcemi silnou jehlou a nasáváním z lopat kostí pánevních. Tento zákrok se provádí v celkové narkóze. V dnešní době se však transplantace kostní dřeně provádí méně, její místo zaujala transplantace takzvaných kmenových krvetvorných buněk získaných z periferní krve. Tyto kmenové krvetvorné buňky za normálních okolností sídlí v kostní dřeni. Pouze po některých zákrocích (podání vyšší dávky cytostatik anebo podání vyšší dávky takzvaných leukocytárních růstových faktorů) se z kostní dřeně uvolní a začnou cirkulovat v krvi. Pak je lze speciálními přístroji, které se nazývají separátory krvinek, z krve izolovat a koncentrovat. V případě, že jsou transplantovány tyto kmenové buňky krvetvorby získané z periferní krve, dárce je ušetřen odebírání kostní dřeně v celkové narkóze.
Trombocyty

Trombocyty, neboli krevní destičky jsou zvláštní částečky krve, které cirkulují v krvi, a jakmile se objeví v krevním řečišti netěsnost, ihned ji zalepí. Jejich nedostatek se projevuje krvácivými projevy jak na kůži, tak na sliznicích. Na kůži má obvykle formu drobného tečkovitého krvácení. Odborně se těmto tečkovitým krvácením říká petechie.
Hematologicko-onkologické oddělení
Naše pracoviště
Pro nemocné
Co všechno léčíme
Malý slovníček pojmů
Výsledky léčby
Konzultace
Kontakty
Možnosti ubytování
Vyhledávání dárce
Péče o dárce
Práva pacientů
Průvodce transplantací
Pro odbornou veřejnost
Výsledky léčby
Důležité odkazy
Napište nám
FN Plzeň

Karma: 136 palců. Dát palec!

Vytisknout