Southpaw

K současnému zvuku a povedenému dvojalbu Heartdisk ušli Southpaw pořádný kus cesty, na níž se vydali už před jedenácti lety. Tehdy si Gregory Finn, Rodriguez Finn, Jacquez Tosh, David Kerpow a flétnistka Majda vzali za název část Morrisseyeho desky Southpaw Grammar.

Zezačátku jde o ryze kytarovou záležitost, ale s rokem 1997 se pomalu blíží soumrak čistých kytar. Southpaw sice při koncertech obřadně rozbíjí počítačové klávesnice v reakci na zjednodušení hudební tvorby promítnutého do několika kliknutí myší a klávesových zkratek, ale nakonec jsou to právě oni, kdo do svého zvuku jako první míchá prvky elektroniky. Na tehdejší dobu revolučním způsobem distribuují svoje nahrávky přes Indies Records ve formátu mp3 - Dustman's Dream a Ballet! - a zabydlují se v playlistu Radia 1. V roce 2001 přichází do kapely klávesista Karzi a Southpaw natáčí opravdovou debutovou desku Pop Secret, založenou spíš na tanečním spodku než na strunách od kytar. Poté z kapely odchází Rodriguez Finn a kapela své jádro ustálí na čtyřech lidech a jednom čestném hostu - Majdě.

Druhé album Pleasure You Can Measure je jasným posunem k propracovanému popu, který dělá zajímavým především Gregoryho šeptavý vokál. Na následující nahrávce, kde místo Davida Kerpowa bubnuje Tomáš Konůpka, Boys Make Noise se ze Southpaw stává čistokrevný kytarový pop s nápadem, Gregory se konečně vypíná k opravdovému pěveckému výkonu a band sklízí úspěchy třeba i tím, že prodává skladbu do reklamy na oplatky.

V této době mají Southpaw kromě nového bubeníka Honzy Janečky také několik vedlejších projektů. Gregory Finn společně s Klárou Nemravovou pracují pod jménem Jesus Chrysler & Jane Honda, samotný Gregory vystupuje jako support Radiostars coby Kapitán Demo a Karzi společně se svým bratrem založil pop-punk shoegaze záležitost Trip Fontaine.

Karma: 323 palců. Dát palec!

Vytisknout